sobota 28. července 2012

Čekání na život po letech

Podívej se kolem sebe. Co vidíš? Vidíš to co opravdu je nebo to co chceš vidět?

Poslouchej. Co slyšíš? Jen to co si myslíš, že máš slyšet?

A když se nadechneš... Není to život?

Pohlazení vlasů na tváři. Úsměv dívky za oknem tramvaje. Slunce, které se prodere mezi mraky. Šustění stránek knížky. Vánek.

Bolest, která je tak silná, že nikdy nepomine. Zrada, která je nepochopitelná. Tichá žádost o pomoc nevyslyšena. Samota.

Šumění vody, obejmutí, tiché souznění, noční město... Plné života, ale tam někde po povrchem... Jiskra v oku, letmý úsměv a pak jen sbohem...

Tápání ve tmě a hledání cest. Nalézání a ztrácení. Obdiv i zatracení. Není nic a zároveň je celý vesmír soustředěný do jednoho jediného bodu.




...a kapky deště dál padají na tvář. Usmívám se.

Žádné komentáře:

Okomentovat